Ateities vietinis lyderis gimÄ 1730 m. Kampeche. Jeho jedinou chybou bylo pustit mnicha Miguela Ruela, který varoval Å¡panÄlské úÅady nad tÃm, co se dÄje. Tik 300 vyrų, tarp kurių buvo Kanekas, sugebÄjo pabÄgti iÅ¡ vietos. Miles de indígenas creyeron que era el rey anunciado por la profecía y que los días de los españoles estaban contados. K tomuto zloÄinu dodajà to svátosti a prohlásili se za krále. Mokslas, kultÅ«ra, Å¡vietimas, psichologija, sportas ir sveikas gyvenimo bÅ«das. NicménÄ, Canek a jeho muži byli už pÅipravenÃ: oni pÅepadli Å panÄly a nÄkolik vojáků bylo zabito. Tuo metu sukilÄliai manÄ, kad jų sukilimas gali bÅ«ti sÄkmingas. Budoucà domorodý vůdce byl narozen v Campeche v 1730. Canek, Jacinto - biografie domorodých lidà a etnickými skupinami. It was a highly serious rebellion, with a strong anti-colonialist content. Cisteilo miestas, įsikÅ«rÄs netoli Sotutos, 1761 m. LapkriÄio 20 d. Å ventÄ savo religinius Å¡ventes. BÄhem náboženského festivalu v Quisteil, Yucatan, blÃzko Sotuta, Jacinto Uc de los Santos âCanekâ zaÄne povstánà mayských Indů. Fue educado por franciscanos. Canek, Jacinto - Äiabuvių ir etninių grupių biografijos. Jie lengvai sugebÄjo vartoti Cisteil. Liko maiÅ¡tininkų džiaugsmas. Týden po povstánà organizujà ŠpanÄlé velký oddÃl složený z 2000 vojáků. Un estudio del juicio criminal que resultó de la rebelión destaca la naturaleza del fenómeno. Gauta iÅ¡ theyucatantimes.com. Zdroj: theyucatantimes.com. On November 8 he had an argument with the parish priest from Tixcacaltuyub, who was in Cisteil to say mass. KoneÄnÄ, on prohlaÅ¡oval, že má podporu angliÄtiny pro jeho povstánÃ. Jacinto Canek chose a name of historical significance for the Mayas, he proclaimed himself king and led a rebellion, the aim of which was the political and religious domination of the Yucatan Mayas. Po kelerių metų jo mokytojas turÄjo persikelti į MéridÄ
ir Kanekas su juo. BÅ«tent Å¡ie vienuoliai davÄ jam galimybÄ studijuoti, kažkada uždrausti vietiniams gyventojams. Un estudio del juicio criminal que resultó de la … Tai, pavadinta Tiburcio Cosgaya, netrukus parengÄ atsiskyrimÄ
į Cisteilį. Obnoveno ze stránek books.google.es, Yucatan Times. Cisteil, v roce 1761. ZÃskáno z thebiography.us, Concierge spoleÄnosti Yucatan Jacinto Canek, Mayský hrdina. DÄl Å¡ios priežasties dar keli sukilimai jau įvyko prieÅ¡ âCanekâ vadovaujamÄ
. Gauta iÅ¡ durango.net.mx, Biografija Jacinto Caneko biografija. Jacinto Canek. To bylo bÄhem tohoto obdobà to on si vydÄlal pÅezdÃvku Jacinto Canek, zaujatý od poslednÃho vůdce Itza, poslednà Mayans kdo se bránil dobytÃ. Jo didysis intelektas padarÄ vienuolius pasveikino jį ir pradÄjo jį suformuoti. VÄda, kultura, vzdÄlávánÃ, psychologie, sport a zdravý životnà styl. Los mayas siguieron creyendo en una versión cíclica de la historia, la cual les dio a entender que un día en el futuro ellos dominarían a los españoles. Cisteil, kur prasidÄjo sukilimas, sudeginama ir padengta druska. Dirección General de Bibliotecas, Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM). IÅ¡kilusių tautų ekonominiai, Å¡vietimo ir teisÄs Caneko laikais juos nuteisÄ, kad jie iÅ¡liktų skurdžiausioje visuomenÄs dalyje.. XVIII a. Jų tradicijos buvo beveik sunaikintos ir dauguma buvo priverstos dirbti ant haciendų beveik vergiÅ¡komis sÄ
lygomis. Jacinto Canek. Hlavnà obvinÄnÃ, kterému Äelà původnà vůdce, je vzpoura. However, the causes seem to be of a cultural rather than an economic nature. Podle kronik musà zemÅÃt "sevÅený, jeho tÄlo rozbité a pak spálené a jeho popel hoden do vÄtru". Nakonec se ho frantiÅ¡káni rozhodnou vyhnat z kláštera a považovat ho za vzpurného Inda. Mluvil k nim v mayÄ a pÅedstÃral jim následujÃcà slova: âMé milé dÄti, nevÃm, co oÄekáváte, že se zbavÃte tÄžkého jha a pracného služebnictva, ve kterém jste podÅÃdili podÅÃzenà ŠpanÄlům; Å el jsem po celé provincii a zaregistroval jsem vÅ¡echny své národy, a když jsem uvážil, jak užiteÄný je poddanost Å panÄlsku, nenaÅ¡el jsem nic jiného než bolestnou a neúprosnou službu ... Soudce tributů nenà nasycen ani pracÃ, Omezil naÅ¡e spoleÄnÃky do vÄzenÃ, ani neuspokojil žÃzeÅ po našà krvi v nepÅetržitých Åasách, s nimiž maceroval a rozbil naÅ¡e tÄla.. Canek je povzbudil, aby se pÅipojili k jejich vzpouÅe, prohlaÅ¡ovat, že on mÄl pravomoci koleÄka. Souhrnný proces netrvá dlouho a je odsouzen k smrti. Jukatano raÅ¡ytojas Emilio Abreu Gómezas novelavo knygoje pateiktus faktus Canek. To bylo považováno za pÅedchůdce Äeho by se stalo o stoletà pozdÄji, s takzvanou válkou Castes v Yucatan. âCanekâ keletÄ
dienų sugebÄjo sumuÅ¡ti Ispanijos kariuomenÄ, taÄiau galiausiai milžiniÅ¡ki karinių priemonių skirtumai pasmerkÄ nesÄkmÄ. IÅ¡Äjus į vienuolynÄ
, Jacinto nuÄjo dirbti kaip kepÄjas. Cisteil, kde zaÄalo povstánÃ, je spálen a pokrytý solÃ. Ispanai visuomet stengÄsi sumažinti Å¡iuos sukilimus, pažymÄdami, kad juos užklupo mažos drunių mažumos. « Jacinto Benavente biografija, stilius ir užbaigti darbai, Jacques Charles Biografija ir įnaÅ¡ai », 2.3 Vietos ir Ispanijos reakcijos priÄmimas, Carmona Dávila, Doralicia. Sukilimas buvo sÄkmingas per pirmÄ
sias valandas. AÄkoli zbytek jeho uvÄznÄných pÅÃznivců také pÅijme odsouzenà (nÄkteÅà jsou povÄÅ¡eni a jinà jsou Å¡lehanà nebo zmrzaÄenÃ), Canek je obzvláštÄ krutý. Galų gale, pranciÅ¡konai nusprendžia jį iÅ¡siųsti iÅ¡ vienuolyno, laikydami jį maiÅ¡tinguoju Indijos gyventoju. Per ateinanÄius deÅ¡imtmeÄius dar daugiau sprogtų iki Kastinio karo, vÄliau Å¡imtmeÄio. Jakmile se Jacinto ocitl mimo klášter, Å¡el pracovat jako pekaÅ. Canek arrived in Cisteil, a village near Sotuta and 24 leagues from Mérida, on November 3 or 4, 1761. Visi yra perkelti į MéridÄ
. Tai buvo laikoma prieÅ¡ tai buvusiu įvykiu, kuris įvyktų praÄjus Å¡imtmeÄiui, vadinamajam Kastų karui Jukatane. La famosa rebelión de Jacinto Canek, en el pueblo de Cisteil en 1761, por falta de información ha sido mal interpretada, ya sea como un motín de borrachos, ya como una sublevación noble en contra de la explotación colonialista. Z mayského původu jeho rodina pracovala pro frantiÅ¡kány. By November 12, Canek had been accept… Jacinto Canek (1730–1761) oli hüüdnimi, mille kohta on teada José Cecilio de los Santos (või Jacinto Uc de los Santos, sõltuvalt ajaloolast), põlisrahvaste maiade juht, kes edendas ülestõusu Hispaania ametivõimude vastu ajahetkel linnas.Cisteil, 1761. Canek je korunován králem Mayanů a slibuje, že zrušà pocty, rozdÄlà bohatstvÃ, které zůstalo Å panÄly, a postavà vládu vedenou Indy. Jeho velká inteligence pÅimÄla mnichy, aby ho pÅivÃtali a zaÄali ho formovat. VienintelÄ klaida leido pabÄgti nuo friarų, Miguel Ruela, kuris įspÄjo Ispanijos valdžios institucijas apie tai, kas vyksta. Tarp jų, lotynų, teologijos, istorijos ir gramatikos. Zdroj: durango.net.mx, Životopis Biografie Jacinto Canek. Tai ne tylÄjo jaunų majų, kurie tÄsÄ savo požiÅ«rį. On také Åekl jim, že on mÄl nÄkolik ÄarodÄjů u jeho služby a že vÃtÄzstvà bylo prorokováno v Chilam Balam \ t. SlÃbil posluchaÄům, že ti, kteÅà byli zabiti, budou vzkÅÃÅ¡eni po tÅech dnech.